Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Ekvádor sice uznává registrované partnerství homosexuálů, ale co se děje s jejich dětmi?

"Satya nació en el campo, en la mitad del mundo. Helen y Nicola, sus mamás, querían que ella naciera allí, en la paz de su hogar; querían que fuera ecuatoriana. Cuando Satya cumplió dos semanas, Helen y Nicola fueron a la oficina del registro civil ecuatoriano a inscribirla con el primer apellido de cada una de ellas. Su petición fue negada." Captura de pantalla del documental 'La importancia de llamarse Satya Bicknell Rothon.

„Satya se narodila na vesnici u Mitad del Mundo. Její matky Helen a Nicola chtěly, aby se tam narodila v míru svého domova, chtěly, aby byla Ekvádorka. Když byly Satyi dva týdny, Helen a Nicola ji šly zapsat na ekvádorský matriční úřad, aby měla obě jejich příjmení. Jejich žádost byla zamítnuta.“ Záběr z dokumentu Jak je důležité jmenovat se Satya Bicknell Rothon a jeho popis.

Případ #Satya se znovu objevuje v ekvádorských médiích, diskutuje se o právu malé Ekvádorky, která je dcerou dvou britských žen, na obě příjmení svých matek. Tak jak se objevilo na Global Voices v roce 2012, Nicola Rothon a Helen Bicknell uzavřely registrované partnerství právě v Ekvádoru.

Registrované partnerství homosexuálních párů bylo v Ekvádoru uzákoněno společně se schválením nové ústavy v roce 2008. V daném článku jsou zahrnuta všechna práva partnerů, avšak možnost společné adopce se nechává stranou. Díky uzákonění registrovaného partnerství se podařilo otevřít cestu k rozšiřování občanských práv, nicméně manželství jako takové je i nadále nezákonné pro osoby stejného pohlaví.

Tyto dvě ženy spolu žijí už 16 let a rozhodly se mít spolu dceru za pomoci umělého oplodnění, které bylo provedeno na klinice v Quitu. Tak se narodila Satya, holčička, které jsou dnes čtyři a půl roku, ale která stále nemůže nést obě příjmení svých matek kvůli rozhodnutí matričního úřadu.  V souladu s ekvádorskými zákony může být nezletilá osoba zapsaná pouze s jedním mužským a jedním ženským příjmením.

Právní spory o uznání mateřství obou žen začaly v roce 2011. Od té doby se vede otevřená debata a několik názorů rezonovalo i v médiích. Jako například ten, který pronesla Silvia Buendía, obhájkyně práv LGBT komunity, která v článku pro deník La República zmínila:

Esta falta de registro no solo discrimina a la pareja homosexual en unión de hecho, sino principalmente a la niña. A Satya se le niega acceder a los mismos derechos que tienen otros niños, en tanto hijos […] Quienes opinan que dos mujeres no pueden inscribir legalmente a una niña como hija suya debido a su imposibilidad de ser las dos madres biológicas de esa niña, deberían revisar las reglas de maternidad y paternidad de Código Civil: a la ley le importa más la institución familiar que el lazo sanguíneo

Pochybení matriky nejenže diskriminuje homosexuální pár žijící v registrovaném partnerství, ale především jejich malou dceru. Satyi je upíráno právo, které mají všechny ostatní děti. […] Ti, kteří si myslí, že dvě ženy nemohou legálně zapsat své dítě do matriky kvůli tomu, že je nemožné, aby byly obě biologické matky, by se měli se podívat na pravidla rodičovství do Občanského zákoníku. Podle zákona záleží více na instituci rodiny než na krevní spřízněnosti.

Případ Nicoly Rothon a Helen Bicknell se v roce 2014 dostal až k ekvádorskému ústavnímu soudu. Podle deníku Diario Expreso při slyšení 29. března 2016 státní zástupkyně Carola Samaniego obhajovala znění občanského zákoníku a trvala na tom, že v průběhu celého procesu se zatím neprokázalo, že by jakákoli práva byla porušena. „Nebylo řečeno jak, kdy nebo kde byla porušena ústavní práva této holčičky. Pouze se nás snaží poplést,“ řekla. Navíc požádala o to, aby bylo zamítnuto ochranné nařízení.

Avšak tento případ má podporu LGBT skupin a aktivistů, jako například asociace Silueta X, která obhajuje, že:

Helen Bicknell y Nicola Rothon acordaron la concepción de su hija (sin importar el método) y ello conlleva responsabilidades que intentan asumir ambas, y que se les está negando.

Helen Bicknell a Nicola Rothon se shodly na početí své dcery (bez ohledu na způsobu), a to s sebou nese zodpovědnost, kterou se snaží přijmout obě, ale která je jim upírána.

V průběhu slyšení ohledně rozhodnutí se vyjádřil také ombudsman Ramiro Rivadeneira, když řekl, že soud stojí před „historickou výzvou zaručit práva malé Satyi“. Navíc s ohledem na odpovědnost Úřadu ombudsmana potvrdil, že „se jedná o případ biologicky asistované reprodukce a uznání právní jistoty. Pokud zemře biologická matka, holčička zůstane opuštěná.“ Doplnil, že v Ekvádoru tradičně ti, kteří žijí v registrovaném partnerství, mohou uznat za své partnerovy děti bez toho, aby se kdokoli ptal, zda se jedná o biologického otce či matku, ani se nežádá o speciální test. „To se neuplatňuje v případě homosexuálních párů, je potřeba [to změnit].“

Příběh tohoto právního sporu zaznamenala Juliana Khalifé ve svém dokumentu Jak je důležité jmenovat se Satya Bicknell Rothon (La importancia de llamarse Satya Bicknell Rothon). Dokument sleduje krok za krokem tento pár, který se snažil zapsat svoji dceru na matrice, ale jejich žádost byla zamítnuta. V souladu s popisem dokument vypráví „příběh rodiny žijící v zemi s ústavou, která jim zaručuje práva, ve státě, který je nemůže zaručit, a ve společnosti, která je zatím popírá zcela“.

Do tohoto procesu bylo již od začátku zapojeno několik aktérů, jako například ekvádorské ministerstvo zahraničí, které se rozhodlo jednat a jedné z žen vydalo ochranné vízum. Avšak holčičku zaregistrovalo s jedním příjmením jedné matky a druhým příjmením otce druhé matky. Proto má nyní holčička průkaz totožnosti, který neodpovídá jejímu reálnému rodinnému stavu. Satya se narodila v Ekvádoru, ale není Ekvádorka. Má uvedeno místo narození Malchinguí (provincie Pichincha, Ekvádor), ale v kolonce státní občanství je napsáno britské.

Mnoho uživatelů Twitteru a Facebooku použilo hastag #TambiénEsFamilia (také jsou rodina) a podpořilo příběh Nicoly a Helen. Navíc někteří uživatelé případ sledují přes #CasoBicknellRothon (případ BicknellRothon). Známá aktivistka za práva LGBT komunity v Ekvádoru Cristina Villagomez zveřejnila na Facebooku:

Hoy en la Corte Constitucional se está luchando por el registro de un tipo de familia. Dos madres, una hija y un sistema obsoleto. La familia, en sus formas diversas, existe y no necesita reconocimiento alguno. El registro no es reconocimiento, es solo trámite. ‪#tambiénEsFamilia

Ústavní soud dnes bojuje za registraci jednoho typu rodiny. Dvě matky, jedna dcera a zastaralý systém. Rodina existuje v mnoha rozličných podobách a nepotřebuje žádné oficiální uznání. Registrace není uznání, je to jen jeden z byrokratických kroků v rámci vyřizování. #tambiénEsFamilia

Satyina situace vyvolala reakce u tradičních rodin i u zastánců lidských práv. Mezitím má ústavní soud třicet dní na to, aby vyřešil mimořádné ochranné nařízení, které pár podal, aby jim bylo umožněno zapsat svou dceru s příjmením obou dvou. Pokud se splní sen Helen a Nicol, nejenže se přičte další úspěch LGBT komunity, ale také se otevře nová kapitola právní historie v Ekvádoru.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.