Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Jordánský kreslíř půjde k soudu za kresbu Ježíše

Emad Hajjaj. Foto převzato z Wikipedie.  (CC-BY-SA)

Palestinsko-jordánský kreslíř a karikaturista čelí kvůli své kresbě Ježíše obviněním z urážky náboženství a podněcování náboženských rozbrojů.

Emad Hajjaj byl 31. října jordánským státním zástupce předvolán k výslechům poté, co na něj byla podána stížnost za „urážku náboženství“. Na kresbě, kterou zveřejnil na svém Twitteru a Facebooku, totiž zobrazil ukřižovaného Krista, jak kritizuje současného patriarchu jeruzalémského pravoslavného patriarchátu, Theofila III.

„Jsem Ježíš, syn Mariin, a zříkám se patriarchy Theofila III. a všech, kteří se s ním podíleli na zaprodání vznešené řecké pravoslavné církve izraelským okupantům,“ píše se v popisku obrázku.

Hajjaj kresbu vytvořil jako reakci na zprávy o tom, že představitelé pravoslavné církve prodali církevní pozemky skupinám izraelských osadníků, aby byli schopni splatit dluhy své církve.

Obrázek vyšel 29. října v novinách Al-Araby Al-Jadeed a na Twitteru a Facebooku Emada Hajjaje.

Prodej majetku jeruzalémského patriarchátu okupantům je zrada křesťanů a křesťanství.

Kreslířovy karikatury, ve kterých se zabýval především politikou v oblasti Blízkého východu a izraelskou okupací palestinského území, vydává několik lokálních a regionálních časopisů a novin.

V současnosti je Hajjaj stále na svobodě a zatím nebyl oficiálně obviněn. Podle sdružení zastupujícího jordánské žurnalisty ale bude s největší pravděpodobností podle jordánských zákonů o kyberkriminalitě obviněn z „podněcování náboženských rozbrojů“. Zákony o kyberkriminalitě byly nedávno změněny a obviněným z „podněcování náboženských, etnických a regionálních konfliktů“ teď hrozí odnětí svobody na jeden rok až pět let.

Jordánský trestní zákoník, zákon o kyberkriminalitě a tiskový zákon několika způsoby omezují svobodu projevu na internetu. Tato omezení se mimo jiné týkají publikace karikatur, „klamných nebo nadsazených zpráv“ o královské rodině, obsahu urážejícího náboženství nebo nekorespondujícího s „hodnotami islámu“ a hanobení státních úředníků, zaměstnanců vlády a armády.

 

Urážka náboženství by měla být odstraněna z našeho trestního zákoníku, který v současném znění omezuje svobodu slova. Vyjadřuji solidaritu Emadu Hajjajovi.

Jordánský spisovatel a aktivista Nahed Hattar byl loni souzen za to, že na svém Facebooku zveřejnil kreslený vtip, v němž se posmíval představám příslušníků IS o Bohu a o ráji. Po zveřejnění kresby obdržel mnoho výhružek a byl obviněn z „urážky božstva“. 25. září 2016 byl před budovou soudu v hlavním městě Amman, kde měl soud probíhat, zastřelen.

Vražda Naheda Hattara vyvolala otázky ohledně toho, jaký podíl má jordánská vláda na vytváření prostředí, kde jsou lidé s menšinovými názory umlčováni a ohrožováni. Obvinění proti Hattarovi totiž vznesla právě vláda a navzdory výhružkám smrtí, které obdržel, mu neposkytla policejní ochranu.

Reem Al Masri, expert na správu internetu z mediální organizace 7iber (vyslovování Hiber), ve své úvaze o jordánské vládě, jejíž některé zákony o nenávistných projevech a urážení náboženství omezují osobní svobodu, napsal:

تماما كما يقف أب ينهر أولاده على سلوكياتهم السلبية دون النظر لدوره في توليدها، تقف الدولة بعيدًا عن خطاب الكراهية.

نسألُ حسب تعريف خطاب الكراهية المُقترح: هل تعدّ الأعمال التي تتخذها الحكومة والتي قد تشيطن بها فئة من فئات المجتمع أو تحرم مجموعات من حرياتهم الأساسية جزءًا من الأعمال المؤججة لخطاب الكراهية؟

(…) كل مرة ترفع الدولة سبابتها متوعدة من يثير ما تسميه «خطاب الكراهية» علينا أن نرجع للمسلّمات والأصول، بأن الخطاب ضد مجموعات دينية أو عرقية أو جنسية يتأجج في بيئة سياسية طاردة للتعدّدية وفي ظل غياب مشاركة مجتمعية في تعريف هذا الخطاب.

Vláda se jako otec, který trestá své děti za špatné chování, aniž by si uvědomoval, že to byl právě on, kdo je vychoval, rozhodla trestat to, co považuje za nenávistné projevy.

Když čteme, jak jsou v našich zákonech definovány nenávistné projevy, nabízí se nám otázka, zda to není právě vláda, kdo démonizuje některé marginalizované komunity a odpírá určitým skupinám lidí jejich základní svobody?  […] Kdykoli naše státní orgány zakročí proti těm, kteří se podle nich podílí na „nenávistných projevech“, musíme si znovu připomenout základní fakta: k těmto projevům, nepřátelským vůči určitým náboženským, etnickým a sexuálním skupinám, dochází v politickém klimatu, které je stále nepřátelské vůči pluralitě.

Kroky, které jordánské úřady podnikly proti Hajjajovi, znovu dokazují, že vláda stále není ochotna aktivně spoluvytvářet bezpečné prostředí, v němž jsou respektovány i menšinové názory.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.