Tato výpověď byla sepsána na konci srpna 2014 blogerem a bojovníkem za lidská práva Befeqadu Hailu. Zakládající člen Zone9 blogging collective a člen virtuální komunity Global Voices byl 25. dubna 2014 zatčen a poté spolu s dalšími členy Zóny9 (Zone9) a třemi novináři uvězněn. 17. července 2014 byli všichni zadržení obviněni na základě místního trestního zákoníku a protiteroristického prohlášení z roku 2009. Befeqadu ve svém textu zmiňuje další zadržené, Abela, Mahleta a Natnaela, kteří jsou také členy společenství Zóna9.
Toto je první ze dvou dílů zkrácené verze Befeqadova svědectví, které bylo přeloženo z amharštiny do angličtiny Endalkem Chalou. Ellery Robertsová Biddlová text upravila a doplnila o souvislosti. Úplnou verzi Befeqadova svědectví si můžete přečíst ve formátu PDF.
„Jakého zločinu jste se podle vašeho mínění dopustil?”
Vyšetřovatel mi tuto otázku položil poté, co mě donutil vylíčit moji práci aktivisty a blogera. Po výslechu, když jsme se se svými přáteli blogery sešli v jedné cele, jsme zjistili, že se každého z nás ptali na to samé.
„Tak čeho si myslíte, že jste se dopustili?”
Je to zajímavá otázka, která vrhá světlo na naši nevinu a naše odmítnutí se přiznat k čemukoliv, z čeho nás naši věznitelé podezírají. Ano, výslechy byly hrozně těžké a vždy končily tou samou otázkou. Jejich cílem nebylo prokázat nebo vyvrátit náš trestný čin, ale jednoduše nás donutit k přiznání viny.
Po dvou letech psaní a snaze zapojit občany do politické diskuze jsme byli zadrženi a vyslýcháni. Jsme obviněni ze spáchání těchto trestných činů: údajného členství v opozičních politických stranách Ginbot7/May15 a OLF a z „uznávání jejich poslání”. [1]
Dalším krokem je „řádný soudní proces” a naše trestní stíhání. Domnívám se ale, že tu jsou stále otázky, na které je třeba odpovědět. Jak jsme se sem dostali? Jaké byly naše výslechy? Jsme skutečně členové Ginbot7/May15? Pokud nejsme, proč nás zadrželi? Propustí nás brzo?
Každopádně v této zemi existují určité meze. Dokud tu budou lidé píšící o politické situaci v Etiopii žít, budou vystaveni hrozbě uvěznění.
Domníváme se, že každý, kdo tuto realitu zažívá a má strach z následků toho, že vyjádří svůj názor, žije na pokraji vězení, kterým je tento stát. Proto jsme náš blog nazvali Zóna9. [2]
Když vláda náš blog v roce 2012 v Etiopii znepřístupnila, Zóna9 fungovala pouhé dva týdny. Navzdory této překážce jsme v psaní pokračovali. Věděli jsme však, že osud našich zablokovaných blogů se může stát naším vlastním osudem. Byli jsme si vědomi, že nás mohou zatknout.
Během dnů a týdnů, které krátce předcházely našemu uvěznění v dubnu 2014, nás vládní agenti zastrašovali bezprostředním zatčením. I tak jsme ale tím, co se nám stalo, byli otřeseni. Šest místních členů blogerského společenství a tři naši novináři byli zatčeni. S výjimkou jediného novináře (Asmamawa Hailegiorgise, který pracuje pro týdeník Addis Guday) jsme byli zatčeni v pátek 25. dubna okolo jedenácté hodiny večer. Asmamaw byl zatčen druhý den ráno. V době, kdy jsme byli odvedeni do vazební věznice, „povolení” k prohlídce, které dávalo oprávnění k našemu zatčení, bylo podle etiopských zákonů již neplatné. Tímto začalo protizákonné porušování našich práv. Stali jsme se obětí opakovaného porušování etiopských zákonů ze strany úřadů.
Myšlenka na to, že vstoupí na pozemek nechvalně známé vazební věznice Maekelawi, zamrazí v zádech každého, kdo je obeznámen s její minulostí. Když mě tam eskortovali, odvahu mi dodával můj neotřesitelný optimizmus a víra v to, že brutální a nelidské zacházení s vězni je dávno pryč. Předpokládám, že to samé se dá říct o mých kamarádech. Kromě toho jsme se neměli čeho bát, protože nejsme ani tajní agenti, ani členové ozbrojených sil. Jsme jen blogeři a novináři.
Hned potom, co jsem dorazil do Maekelawi, jsem se od jiných vězňů dozvěděl, že jsem byl umístěn do neblaze proslulé části vězení, známé jako „Sibiř”. Za necelý týden jsem získal pocit, že prožívám záznam ze zprávy vydané v roce 2013 organizací Human Rights Watch, která nese název „Chtějí doznání”.[3]
1 komenář