Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Je Panama stále „tavicí kotel“?

Street Scene - El Valle de Anton. Fotografía de Adam Jones, publicada bajo licencia Creative Commons.

Pouliční scéna – El Valle de Anton. Foto: Adam Jones, publikováno pod licencí Creative Commons.

Jak Panama vnímá příchod početných skupin ze sousedních zemí? Jak se v zemi chovají cizinci? S příchodem mnoha přistěhovalců z jiných zemí Latinské Ameriky a kvůli šoku ze společného soužití se Panama nachází uprostřed obtížného procesu vytváření multikulturní identity. Obecně řečeno, panamská sociální média jsou plná historek, útoků a obviňování, ale na druhou stranu také vděku, objasňování a omluv.

Panama byla od svého vzniku tranzitní zemí. Úžina na jejím teritoriu motivovala velké mozky k vytvoření kanálu, který by spojoval dva oceány, ačkoliv technologie to zatím nedovolovaly. Díky své vynikající poloze a některým náhodným historickým aspektům představuje Panama v současnosti stabilní ekonomiku, i když s matoucí minulostí. Proto je samotný původ panamských obyvatel často vnímán nejasně. Geograficky patří Panama do Střední Ameriky, kulturně do Karibiku. Historicky však Panamu spojují vazby s Jižní Amerikou, protože byla v minulosti součástí Velké Kolumbie, republiky, která se snažila spojit Panamu s Venezuelou, Novou Granadou (dnešní Kolumbií) a Ekvádorem.  

Tyto nejasnosti zapříčinily, že se Panama stala místem střetávání mnoha skupin a imigrace je důležitou součástí země. Avšak imigrace v posledních letech prudce vzrostla, především v důsledku politické, sociální či ekonomické nestability v sousedních zemích. Proto se dneska Panama musí potýkat s intenzivním problémem soužití s jinými skupinami.

Mnozí obyvatelé vidí imigraci odmítavě, zejména negativně vnímají lidi ze zemí, jako jsou Venezuela a Kolumbie. Takže Panama, která byla vždy hrdá na to, že je „tavicí kotel” (název, kterým byl pojmenován program legalizace velkého počtu cizinců v zemi), řeší každý den otázku „co dělat s přistěhovalci?”. Na sociální síti Facebook vznikají skupiny jako „Nechceme tě v Panamě, Nilko Janeth“, vytvořené kvůli komentáři uživatelky tohoto jména, v němž vyjádřila přání, aby práce na Panamském průplavu zůstala v rukou cizinců a ne panamských obyvatel. Skutečná identita za jménem uživatelky je stále předmětem diskusí, ale výbušný efekt pokračuje.

Skupina se začala zaměřovat na oznamování škod v zemi způsobovaných imigranty a snaží se získat nad nimi kontrolu. Vznikají i další skupiny pod heslem „už dále nechceme tavicí kotel“. Tyto skupiny bojují za lepší kontrolu nad vstupem cizinců do země a tvrdí, že jejich cílem je zabránit šíření událostí narušujících klid v zemi a nelegálních aktivit. Dalším problémem podle mnoha názorů je účast cizinců na trestné činnosti. Příchod imigrantů nerespektujících zákony nabývá na významu. V jednom z příspěvků ve skupině se objevila diskuze o únosu dívky, který byl podle tisku proveden její chůvou kolumbijské národnosti:

Tady je jeden z dalších případů zla spáchaného cizincem žijícím v důsledku špatného filtru v otázce přistěhovalectví. 
Díky efektivnímu opatření [soudního vyšetřování] se podařilo zachránit ani ne dvouletou dívku a zadržet ženu kolumbijské národnosti.

Ale pokud budeme vystupovat proti těmto aktům a vyžadovat zodpovědnou přistěhovaleckou politiku, nazvou nás xenofoby a rasisty.

Na stranu migrantů se staví venezuelský spisovatel Enrique Vásquez, který se pokouší vysvětlit chování některých Venezuelanů obviněných v Panamě z rasismu:

Míchání ras ve Venezuele je velmi podobné tomu v Panamě. Jsme potomci indiánů smíchaných s africkými a antilskými černochy, kteří byli kdysi smícháni také se Španěly. Jinak řečeno „čistý Venezuelan“ je stejný jako „čistý Panamec“, může mít jakoukoli barvu mezi bílým Evropanem a černým Afričanem. 

Avšak dnes se ve Venezuele děje něco, co se sotva stane v kterékoli jiné zemi světa. Úroveň nejistoty je tak alarmující, že jsme si zvykli pohybovat se na ulicích s hlubokým a nefalšovaným strachem. Paranoia a strach jsou na denním pořádku. 

Komplexní diskuse o rasismu ve Venezuele také částečně přispěla ke komentářům pod příspěvkem. Například Anna Gabriella Quiroz píše:

Omlouvám se, ale jsem Venezuelanka a už pětkrát mě různým způsobem přepadli. Neakceptuju to. Je to způsob (podle mě trochu dětinský), jak ospravedlnit rasismus, který existuje v naší zemi stejně jako ve velké části světa […] 

Diskuze o přistěhovalectví pokračuje také na sociální síti Twitter, kde někteří uživatelé vyjadřují nespokojenost se systematickou legalizací cizinců:

Venezuelani, Kolumbijci, Nikaragujci, Dominikánci a Kubánci jsou sociální a ekonomickou zátěží pro naši zemi.

K debatě přispívají i tradiční média. Sportovní komentátor Juan Carlos Tapia se také dotýká tématu. Médium „La Estrella de Panama” (Hvězda Panamy) klade otázky kolemjdoucím, na kterých lze vidět smíšené reakce pro a proti příchodu migrantů do země. Názory ve prospěch migrantů vyzdvihují důvody, které mohly vést k příchodu mnoha lidí do Panamy, a také zdůrazňují pozitivní aspekty migrace. Stejně tak v reakci na odmítavé kampaně byla vytvořena různá hnutí s politickým nádechem jako například skupina „Arena“, která se snaží podporovat migranty žijící v Panamě a jejímž cílem je „udržet jednotu všech národů”.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.