Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Rozhovor s Antonem Nosikem o historii kremelských botů

Anton Nosik, fotografie pozměněna autorem článku. Původní fotografie pochází z 13. listopadu 2007, autorem je Alexander Pljuščev, CC 2.0.

Anton Nosik, fotografie pozměněna autorem článku. Původní fotografie pochází z 13. listopadu 2007, autorem je Alexander Pljuščev, CC 2.0.

Nedávno uveřejnil projekt RuNet Echo článek o analýze přítomnosti kremelských botů, automatických počítačových programů určených k ovlivňování veřejného mínění, na sociálních médiích. Autorem tohoto článku je student společenských věd Lawrence Alexander. Jeho výzkum se dočkal v Rusku značného ohlasu, několik významných médií uveřejnilo shrnutí jeho poznatků. Organizace Michaila Chodorkovského Otevřené Rusko (openrussia.org) dokonce pořídila rozhovor s Antonem Nosikem, jedním z předních expertů na dění v ruskojazyčném internetu. Nosik rozebíral význam sítí ruských botů a jejich odkaz v moderní historii politiky Kremlu.

RuNet Echo přináší překlad tohoto rozhovoru ze serveru openrussia.org. (Zde naleznete původní rozhovor v ruštině.)

openrussia.org: Proč úřady pokračují v používání botů a jiných podobných technologií pro podporování své propagandy a politické agendy na internetu? Proč nemobilizují v online světě reálné spolupracovníky? Vždyť to je efektivnější a umožnilo by to vyhnout se nekončícím skandálům.

Anton Nosik: Před asi deseti lety, když toto všechno začalo, nebyli mezi aktivními stoupenci vládních struktur prakticky žádní uživatelé internetu. A najít lidi, kteří by byli ochotni milovat Putina na internetu zadarmo, bylo těžké. Odpovědí na tento problém se stalo vytvoření velké agentury, která zajišťovala lásku k Putinovi za peníze a kterou vedli [bývalí prokremelští vůdci mládeže] Vasilij Jakemenko a Kristina Potupčik.

Dnes, o několik let později, se již opravdu objevil kontingent občanů, kteří s Kremlem sympatizují zadarmo. Ale problém spočívá v tom, že někteří lidé deset let dostávají rozpočet určený na „lásku k vlasti“ a „boj s nepřáteli“ a volně s ním nakládají. A tito lidé za žádných okolností neodmítnou nadále přijímat tyto peníze. Zdálo by se, že udělali svou práci, že se v ruském internetu objevil proputinovský segment uživatelů a už ho není nadále potřeba imitovat. Ale jak by to nemělo být potřeba, z čeho by potom ti lidé žili? A proto bude tato aktivita nadále pokračovat.

openrussia.org: A v čem spočívá hodnota tohoto konkrétního výzkumu, který provedl [Lawrence] Alexander? Přece i tak víme o „fabrikách“ trollů, které byly nejprve v Olginské oblasti, nyní v Petrohradě v Savuškinově ulici, víme o lidech jako Kristina Potupčik a tak podobně.

Anton Nosik: Ano, samozřejmě, o všech těchto trollech, botech, o ovlivňování čísel na sociálních médiích se v Rusku ví. Ví se o ceníku, každodenním množství práce, zaměstnancích a platech. Ale ta skutečnost, že tento jev zaznamenali také zahraniční výzkumníci, znamená určitou globální dynamiku chápání problému ze strany ruské veřejnosti. Jak víte, normálního člověka žijícího v civilizované zemi nemůže napadnout, že stát vybírá daně a utrácí je za to, aby někdo na Twitteru pochválil úřady v rámci něčeho, co se tváří jako vlastní názor! A když se lidé na Západě seznámí s těmito závěry, zjistí, jak u nás funguje systém. Je prospěšné a důležité, aby svět věděl, že ruské úřady se na internetu dopouštějí podvodů. Lidé z celého světa musí vnímat rozdíl mezi ruskými úřady a obyvateli země.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.