Nástěnná malba Susany Trimarco, jejíž 23letá dcera Marita Verón zmizela v argentinském městě Tucumán v dubnu 2002, podle všeho v síti obchodu se ženami. Buenos Aires, obrázek ze serveru Flickr uživatele PixelBeat!, v rámci licence Creative Commons.
Ačkoli je v Argentině pojem „zmizení“ svázán hlavně s osudem osob během poslední vojenské diktatury (1976–1983), 32 let po znovuobnovení demokracie nadále mizí lidé, hlavně ženy a děti, po tisícovkách.
Podle organizace UNICEF a argentinského Ministerstva spravedlnosti, bezpečnosti a lidských práv se ročně více než 4 000 osob stane oběťmi obchodu s lidmi. Unesené osoby jsou často nuceny k prostituci:
Dochází k únosům chlapců, dívek a dospívajících, ze kterých se stanou otroci zbavení všech práv, objekty v rukou lidí, kteří řídí každý pohyb i celý život svých obětí.
Podle ministerstva bylo v období od schválení zákona proti obchodu s lidmi v roce 2006 do června 2015 osvobozeno 8 151 obětí těchto zločinů.
I když nejde o nový problém, došlo k otevření nové diskuze na základě široké medializace případu 23leté Marity Verón, která zmizela ve městě Tucumán v dubnu 2002 a byla podle všeho unesena, aby pracovala v nevěstinci na severovýchodě země. I přes údajný podíl policie a místních politiků na tomto zmizení se matka této ženy, Susana Trimarco, neúnavně věnuje pátrání na vlastní pěst.
Po 13 letech od dceřina zmizení je ovšem hledání nadále neúspěšné. Na své cestě se Susana sešla s příbuznými ostatních unesených a s oběťmi, kterým se ze zajetí podařilo utéct. Tak došla k závěru, že osud její dcery nebyl izolovaným případem, ale že existují organizované sítě, které se věnují únosům a obchodování se ženami a kterým často pomáhají politici i policie. Proto se Susana Trimarco zavázala k boji proti obchodu s lidmi a založila nadaci María de los Ángeles, která sbírá trestní oznámení a nabízí podporu a poradenství rodinám obětí.
Případ Marity Verón vešel ve známost díky telenovele Vidas Robadas (Ukradené životy), kterou vysílala společnost Telefé v roce 2008. V jejím rámci byla občanská společnost vyzvána, aby před tímto problémem nezavírala oči a bojovala s ním. Není to jediný pokus z oblasti kultury, jak o této problematice otevřít diskusi, již mnoho mediálních pracovníků a umělců se tomuto tématu věnovalo. Například dokument Mujeres en Venta (Ženy na prodej) nabízí na obchod s lidmi globální pohled a obsahuje otřesná svědectví obětí i odborníků ohledně způsobů „náboru“ obětí a jejich „zbavení svobody“ v sítích zločinců:
Z uměleckého pohledu zachytil tuto problematiku Gustavo „oRni“ Fernandez v krátkometrážním filmu Infiltrados: Trata de Blancas (V přestrojení: Obchod s lidmi), ve kterém dojde k nečekanému zvratu:
Na obchodování s lidmi upozorňuje i krátkometrážní film ALMA režírovaný Marcelou Suppicich a označený vedením města Buenos Aires za snímek „společenského zájmu“. Vypráví příběh unesené dívky Almy:
V oblasti komiksu poukazuje novinářka a humoristka Julieta Arroquy pomocí své oblíbené postavy Ofelie na paralely mezi zmizeními žen, mezi kterými jsou například Marita Verón, Florencia Penacchi, Érica Soriano a María Cash, a násilnými zmizeními v období vojenské diktatury.
Stejně tak na nutnost ukončit utrpení obětí upozorňují různé kampaně na sociálních médiích:
Sin clientes no hay trata pic.twitter.com/FtWqVQGOZx
— Elvia Carrillo Pto. (@DonaElvia) June 10, 2015
Bez klientů není obchod s lidmi.
#NoaLaTrata Sin clientes no hay trata. DENUNCIA A LA LÌNEA GRATUITA 145 . ARGENTINA. http://t.co/jY1VIC9Jow
— Edison B. Urbano (@ElPayanes) March 16, 2015
Bez klientů není obchod s lidmi. Ohlaste případy na bezplatnou argentinskou linku 145.
