Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Film Libertador (Osvoboditel) — historicky věrný životopis, nebo propaganda?

BolívarEcuestre

Jezdecká socha Bolívara. Fotografie ze serveru Flickr od uživatele wallyg (CC BY-NC-ND 2.0).

24. července, v den, kdy se slaví narození Simóna Bolívara, měl ve Venezuele premiéru očekávaný film Libertador (Osvoboditel) o životě venezuelského velikána a jeho boji za nezávislost Ameriky. Simón Bolívar je ve Venezuele známý a oslavovaný jako Otec vlasti. Říká se mu Osvoboditel, protože stál v čele hnutí za osvobození různých zemí Latinské Ameriky. Stejně tak je klíčovou historickou postavou ve venezuelské politické kultuře.

Během několika málo dní dosáhl film značného komerčního úspěchu a na sociálních sítích se brzy objevily reakce diváků. V době, kdy je Venezuela rozdělena dokonce i v otázkách vybudování a revidování svých dějin a vizí, se každý nový historický film nutně dostává do středu zájmu. Mnozí tak oslavují úspěch, který ohromná produkce dosáhla s vlasteneckým tématem, zatímco jiní jsou překvapeni z filmového zpracování jistých událostí, které není v souladu s historickými fakty.

V této souvislosti se jedním z nejčtenějších a nejsdílenějších textů stal článek historika Tomáse Straky, který byl publikován na portálu Prodavinci. Ve svém textu Bolívar: Dva filmy, jedna epika? srovnává Straka interpretaci Bolívarova života ve filmu, který zrovna vstoupil do kin, s ostatními interpretacemi a zdůrazňuje, že je potřeba vidět film jako médium, které má obrovskou sílu při vytváření obrazů, a že je snadnější zapamatovat si příběhy z filmového plátna než ty z oficiálních dokumentů:

Samozřejmě, že v případě filmové biografie nejde ani o dokument, ani o historickou knihu, ale přesto může mít film podobný dopad anebo působit ještě hlouběji. Je doloženo, že filmy hrají zásadní roli při vytváření umělých představ. V některých případech se tak děje neúmyslně, jindy dojde k nasazení ideologického aparátu a k vyobrazení charakterů a událostí takovým způsobem, že je většina lidí nakonec považuje za skutečné. Film poté z pohledu oficiálních dějin — nebo v rámci opačného výkladu dějin některou jinou skupinou — plní tu samou roli, kterou měly náboženské hry pro výklad náboženských dějin.

Straka také míní, že je potřeba obrátit pozornost na způsob, kterým se film odlišuje od skutečnosti. Tyto rozdíly ukazují, jaký obraz Osvoboditele chtějí předkládat různé vlády a politické proudy:

…mnoho lidí může považovat fikci ve filmu Libertador za skutečnost. Fikci, která kromě toho podporuje jisté aspekty — pokud ne všechny aspekty — výkladu historie, který zastává vláda a obecně levice.

Autor má samozřejmě právo použít jakékoli motivy, které bude chtít (například, že [mentor Bolívara Simón] Rodríguez měl schopnost létat, vidět skrze zdi nebo zápasit stylem kung fu), ale znovu zdůrazňuji, že v případě filmových biografií hrozí riziko, že lidé vezmou tuto autorskou licenci vážně.  

V odpovědi na tento text uveřejnil Andrés Pérez Sepúlveda, také historik, na svém blogu Islandia no es tan lejos (Island není tak daleko) několik úvah nad přijetím filmu. V nich zmiňuje politické rozdělení, které existuje ve Venezuele již 15 let a je vymezeno hranicí mezi hnutím, které založil zesnulý prezident Hugo Chávez (toto hnutí je známé jako ‘chavismo’, chavismus), a jeho odpůrci: 

Tomási, veřejnost (včetně tebe a mě) není hloupá a nemůžeme se odstřihnout od současnosti, protože to by znamenalo popření běhu času (…). Občas se vyplatí sednout si a vychutnat si příběh, který se přinejmenším pokouší obnovit kulturní pojivo země, s cílem prozkoumat tu prospěšnou radost z toho, že tvoříme část jedné komunity.

…Když se dojímáme filmem o Bolívarovi, Tomási, následujeme imperativ, který je důležitější než být v opozici nebo být stoupencem chavismu: jde o to být občanem, tvořit část národa, který pomohl stvořit další lidské bytosti. Již to, že si jsou diváci vědomi své minulosti, je triumfem tohoto filmu, navzdory faktu, že si jeho publikum nepřečetlo ty nejpřesnější a nejdůvěryhodnější životopisy o roli Bolívara v dějinách. 

Profeballa, autor blogu Venezuela y su Historia (Venezuela a její historie) vyjmenoval své výtky k filmu, který vnímá jako nástroj vládní propagandy:

…Znovu jde o hlouposti a velkou manipulaci s historií při vytváření pochyb o Bolívarově smrti — již se jasně prokázalo, že nešlo o žádnou konspiraci s cílem ho zavraždit, ale že zemřel na tuberkulózu. (…) Obecně byla tentokrát manipulace horší, protože nám chtějí namluvit, že jde o nezávislou produkci v rámci chavistické vlády. (…) Tato verze se nejvíce blíží vizi Bolívara, kterou ve Venezuele vytvořila místní moc za posledních 15 let…
 
…Dobrou stránkou věci je, že se projevilo, že se u nás může natočit film v superprodukci s úžasnou kamerou a bitvami v nejlepším hollywoodském stylu (…). Doufám, že se jednoho dne natočí film o Bolívarovi s tím nejlepším možným štábem, především s čestnými historiky.

Kritika současné ekonomické situace za pomoci obrázků z filmu na sebe také nenechala dlouho čekat a objevila se v podobě internetových „memů“, které jsou na místních sítích široce sdíleny. Příkladem je následující obrázek, který odkazuje na krizi s rušením místních letů, která mnoha Venezuelanům značně ztížila cestování ze země:

Meme Bolívar 1

Říkal jsem jim, aby ty letenky koupili v lednu.

Stejným způsobem komentují uživatelé problém s nedostatkem mnoha základních typů zboží. Obrázek níže odkazuje na síť supermarketů dotovaných státem, která má pomoci ekonomicky slabým rodinám v chudých oblastech. Tyto supermarkety jsou známy jako Mercal a stejně jako ostatní omezují prodej zboží:

Meme Bolívar 2

Jak to myslíš, že jenom dva na osobu?

Mnoho reakcí na film a pozměňování historických faktů je možné sledovat také na Twitteru. Diskuse a rozhovory se stanou ještě intenzivnějšími, protože mnozí z těch, kteří nyní stojí dlouhé fronty v kinech, budou také sdílet své názory na film. Celkově je možné film Libertador vnímat jako výzvu k přemýšlení o využívání a zneužívání historie, o rozdílu mezi legendou a realitou a — což je ještě důležitější — o postoji, který země zastává ke svým mýtům a svým hrdinům.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.