Příspěvek od Juana Arellano byl původně publikován na blogu Globalizado.

Kečuánština, jazyk Incké říše, byla po téměř 500 let v kontaktu se španělštinou, a tak dává smysl, že se tyto dva jazyky navzájem ovlivnily. Nejviditelnějším způsobem, kromě zřetelného kečuánského zabarvení, který prostupuje řečí těch, kdo ovládají tyto dva jazyky, jsou půjčená slova. Každodenní kečuánština obsahuje mnoho slov španělského původu a obráceně, ačkoliv někdy taková, která nejsou velmi dobře známá.

Velké množství označení pro zvířata a zemědělské produkty v Peru bylo s malými úpravami integrováno z kečuánštiny do španělštiny, jako například llama, guanaco, vicuna (vyjmenujeme-li pouze jihoamerické druhy velbloudů), papa (brambora), quinoa, palta (avokádo) a lúcuma. Ale je tu mnoho dalších slov, u kterých si možná neuvědomujete, že pocházejí z kečuánštiny.

Následuje neoficiální a neúplný seznam.

1. Cancha (fotbalové hřiště)

Arruabarrena en @SoloBocaRadio “El hincha de Boca tiene que verse reflejado en la cancha por el equipo”. pic.twitter.com/w7xf9c3mjE

— SECTOR BOSTERO (@SectorBostero) March 12, 2015

[Hráč] Arruabarrena na @SoloBocaRadio: „Fanoušek Boca musí vidět, jak na hřišti přemýšlí jeho tým.“

Toto slovo, které pochází z kečuánského kancha, se používá napříč španělsky mluvící Amerikou k popisu místa, kde se pořádá hra, obzvláště pak fotbal. Ale má také jiné významy spíše místního charakteru. Například opékaná kukuřice je také nazývána cancha nebo canchita… mňam.

2. Poncho

Plus, it's impossible to be unhappy in a poncho… http://t.co/bk2c4aWUgN pic.twitter.com/PWVoUHkuBa

— Salt Lake Comic Con (@slcomiccon) Mar 13, 2015

Navíc, je nemožné být nešťastný v ponču…

Toto slovo je používáno téměř celosvětově, ale Real Academia Española (Královská španělská akademie, instituce se sídlem v Madridu, která vydává směrnice pro španělský jazyk) jej neuznává jako kečuánské.

Původ slova je nejistý; nicméně kečuánské slovo punchu má stejný význam, takže pokud není nikdo proti, rozhodli jsme se jej zahrnout na tento seznam. Poncho může mít také jiný význam v některých jihoamerických zemích, například v této běžné frázi: No dejarse pisar el poncho (Nenechat si šlapat po ponču), což znamená, že by ses neměl nechat ponižovat nebo zastrašovat.

3. Cura (kněz)

El cura del fin del mundo: da misa en la Antártida http://t.co/RIlXfkw583 pic.twitter.com/Rizt93JhEi

— Clarín.com (@clarincom) 6. března, 2015

Kněz konce světa pořádá mši na Antarktidě.

Cura je hovorový název pro kněze. Je používán téměř v celé španělsky mluvící Jižní Americe a jeho původ pochází z kečuánského slova kuraq nebo kurakas, používaného k odkázání se na hlavu společenství v Incké říši. Fráze hijo de cura (syn kněze), která byla jednou považována za urážku týkající se nelegitimního původu, je používána na některých místech jako sarkastický komentář, aby poukázala na to, že je někdo přehlížen.

4. Gaucho (Argentinský kovboj)

Meat Feast Gaucho Style @gauchogroup #steak #Richmond pic.twitter.com/QNGNRNBLJ1

— Gaucho Richmond (@GauchoRichmond) March 11, 2015

Slovo gaucho, které se týká kovbojů z regionu Pampas v severní Argentině, se používá celosvětově při odkazu na Argentince všeobecně. Jeho původ možná souvisí s kečuánským slovem wakcha, což znamená sirotek, a to dalo vzniknout peruánskému slovu huacho, což znamená sám.

5. Morocho (člověk tmavé pleti)

#ComoCuesta entender que nadie pregunte por este morocho. ¿Querés conocerlo? Visitanos: http://t.co/2IGnAa30xK pic.twitter.com/JhqxfVmHVL

— El paraíso felino (@elparaisofelino) 10. března, 2015

Je těžké pochopit, proč se nikdo neptá po tomto morocho. Chtěl bys ho potkat?

Morocho pochází z kečuánského slova muruch'u, což je druh tvrdé kukuřice. Jeho nejběžnější význam ve španělštině je snědý člověk. V některých zemích je používáno pro osoby se světlou pletí a černými vlasy a v širším slova smyslu také pro zvířata s černou kůží. V Ekvádoru je morocho výborný hustý nápoj.

6. Chacra (ranč)

Intendencia y Fac Veterinaria avanzando en proyecto de Hospital Veterinario en chacra d Brío Uruguay pic.twitter.com/KE0AXu9quy

— enzo squillace (@SquillaceEnzo) 11. března, 2015

Škola zvěrolékařství a managementu vyvíjí projekt Veterinární kliniky na chacra v Brío, Uruguay

V několika jihoamerických zemích je slovo chacra používáno místo slova ranch, což znamená dům na venkově obklopený obdělávanými poli. Pochází z kečuánského slova chajra nebo chakra znamenající malý díl orné půdy. V peruánském slangu chacra znamená, že něco je uděláno špatně.

7. Chullo (čepice s klapkami na uši)

#beGood #beyondBeanie When you buy a bB, you make this a better world for children in need.http://t.co/Q3uA7Ls38O pic.twitter.com/FAKqvP3qGb

— beyondBeanieUSRep (@beyondBeanieUS) Mar 11, 2015

Když si koupíš bB, zlepším tím život dětem v nouzi.

Někteří umělci rádi nosí tuto peruánskou módní část oděvu s nádechem exotiky, jejíž jméno pochází z kečuánštiny. Termín pochází z ch'ullu, což znamená čepice s klapkami na uši, tradičně je vyrobena z vlny z alpaky.

8. Carpa (stan)

Carpa informativa ahir a Vallmoll. Bon ambien i bona companyia. #Podem pic.twitter.com/ud19PWFSZL

— Cercle Podem Valls (@podemvalls) 2. března, 2015

Informační carpa na Vallmoll. Dobrá atmosféra a dobrá společnost.

V Jižní Americe a ve Španělsku, včetně katalánštiny, kterou se mluví v Katalánsku (tweet výše je v katalánštině), je carpa stan; dokonce i velký cirkusový stan se nazývá carpa. Slovo karpa je kečuánského původu. Některé země Jižní Ameriky mají hovorovější použití tohoto slova: Estar carpa (být jako cirkusový stan), což je fráze s významem jen pro dospělé.

9. Pucho (nedopalek cigarety)

Así se estudia… #Pucho y #CocaCola #Actitud pic.twitter.com/k7ZC568Cj0

— Mariano Bruzzone (@marianobruzzone) March 1, 2015

Takhle se studuje… pucho a Coca-Cola

Toto slovo, které pochází z kečuánského puchu, je obecně používáno k popisu nedopalků cigaret nebo z poloviny vykouřených doutníků, ačkoliv se také používá v některých zemích k popisu celé cigarety. V jiných zemích, když je použito jako součást fráze sobre el pucho, znamená „okamžitě“ nebo „najednou“.

10. Guano

Bat guano carries the fungus Histoplasma capsulatum which can infect the brain making you psychotic. pic.twitter.com/6kgL2yHQG5

— Howard Farran DDS (@HowardFarran) Mar 13, 2015

Netopýří guano obsahuje houbu histoplasma capsulatum, která může infikovat mozek a způsobit psychotické stavy.

Guano pochází z kečuánského slova wanu, a bylo původně používáno k pojmenování trusu mořských ptáků, který se používal jako hnojivo. V širším slova smyslu je slovo používáno k popisu trusu jiných zvířat. Je mnohem více používáno, než si možná myslíte.

Do toho, kečuánštino, do toho!

PS: S žádným lingvistou nebylo při psaní tohoto článku špatně zacházeno.

Další články v angličtině týkající se kečuánštiny: 

5 Free Apps, Podcasts and Blogs to Learn Quechua
Languages: Let's Tweet ans Speak in Quechua