V roce 2011 bylo v Singapuru vyhlášeno moratorium na povinné ukládání trestů smrti překupníkům heroinu, loni byla ale tato praxe obnovena. Skupiny pro lidská práva vyzvaly Singapur, aby znovu zvážil své rozhodnutí a přidal se k většině zemí světa, které již trest smrti zrušily.
Kampaň Second Chances (Druhé šance) zmiňuje studii z roku 2009, které porovnává počet vražd v Singapuru a Hongkongu a tvrdí, že trest smrti „není efektivnější než jiné formy trestů“. Článek také zmiňuje, že „socioekonomické faktory a pravděpodobnost dopadení mají na spáchání zločinu větší vliv než přísnost trestu“. Skupina zpochybňuje tvrzení úřadů, že trest smrti je efektivním odstrašujícím prostředkem proti zločinům, a ukazuje, jak trest smrti dělá i z malých přestupků záležitost života a smrti a nutí tak zločince, aby byli agresivnějšími.
Average executions in #Singapore: 1981 – 1989 = 2 1990 – 1999 = 32.2 2000 – 2009 = 13.1 2010 – 2013 = 1 #deathpenalty
— Second Chances (@2ndchance2all) November 6, 2014
Průměrný počet poprav v Singapuru:
1981 – 1989 = 2
1990 – 1999 = 32.2
2000 – 2009 = 13.1
2010 – 2013 = 1
#previoustweet For example, if you are robbing a bank and you shoot in the air, you're already going to get mandatory death.
— Second Chances (@2ndchance2all) November 6, 2014
Například pokud přepadnete banku a vystřelíte do vzduchu, již budete čelit povinnému trestu smrti.
Priscilla Chia, ředitelka kampaně Second Chances, argumentovala, že k trestání zločinců mohou být používány alternativní tresty:
Zákony sice odráží hodnoty společnosti, poprava ale není ze strany státu jediným způsobem, jak vyjádřit morální rozhořčení nad chováním vrahů a překupníků drog. To je možné projevit také alternativními tresty, například doživotním vězením.
Singapurská pracovní skupina pro trest smrti, která vystupuje proti popravám, popsala svůj postoj k této problematice:
Singapur by se neměl uchylovat k trestu smrti bez konkrétního důkazu, že je potřeba – zvláště pokud mohou mít alternativní způsoby potrestání stejný efekt. Také nevyhnutelnost selhání lidského faktoru v rámci systému navyšuje pravděpodobnost možného justičního omylu. Cena, kterou musíme zaplatit za využívání trestu smrti jako nástroje spravedlnosti, je pro nás příliš vysoká.
Vláda ovšem tvrdí, že trest smrti úspěšně odrazuje od zločinu.