Ropa nebo sobí mech? Původní obyvatelé Sibiře bojují o svůj životní prostor

Tento článek napsala pro 350.org Julie Makljuková. Z ruštiny do angličtiny přeložili Kateryna Bojko a Roman Horbyk. Global Voices jej uveřejňují v souladu s dohodou o sdílení obsahu.

Aleksandr Aypin holds the reindeer moss that burned in wildfires. Photo credit: Aleksandr Aypin for 350.org

Alexandr Ajpin drží zbytky dutohlávky sobí, jejíž porost zničily lesní požáry. Foto: Alexandr Ajpin pro 350.org

Původní obyvatelé Ruska hájí svá vlastnická práva k půdě a bojují proti bezohlednému jednání ropných společností. Konflikt odhaluje velké mezery v oblastech ochrany životního prostředí a ekonomické rovnoprávnosti. Je otázkou, zda otevře oči i ostatním Rusům a přinutí je změnit názor na ekonomiku státu, která je z velké míry závislá na zdrojích.

S Alexandrem Ajpinem jsem poprvé hovořil, když se právě vrátil ze sobí obory, o kterou pečuje jeho rodina. „Situace je den ode dne horší. Naftaři nás tlačí ke zdi a domáhají se našeho souhlasu, aby mohli začít vrtat. Zatím se nám daří odolávat, ale bůh ví, jak to s námi nakonec dopadne.“

Domlouváme si se Sašou další setkání v Surgutu, kam jede skládat zkoušky.

Posvátná místa

Sašovi je třicet let. Snaží se podnikat v oblasti eko-etnického cestovního ruchu. Své klienty zve k sobě domů, na svou rodnou půdu. Saša je Chant, což je pravděpodobně hlavní důvod, proč na rozdíl od ostatních Rusů chápe, že není možné stavět národní ekonomiku na vysávání přírodních zdrojů.

V poslední době má jeho rodina plné ruce práce s hájením dědičných práv na rodové pastviny. Rod Ajpinů, jinak také zvaný Klan Bobra, patří k původním chantyjským národům, které obývají území severozápadní Sibiře. Tato etnická skupina čítá v současné době okolo 30 000 mužů a žen. Mnozí z nich se věnují tradičním dovednostem, jako je chov sobů, lov nebo rybolov. Ajpinovi uctívají místní bohyni, patronku řeky Agan, a stráží mnoho míst v lese a na březích Aganu, která Chantové považují za posvátná. Bohužel pro Chanty se tato posvátná místa nacházejí na území, kde vládne ještě jiný démon. Tato část Sibiře totiž poskytuje Rusku skoro polovinu celkového objemu ropy, kterou stát ročně vytěží. A ropa je hlavní komodita, která drží nad vodou ruskou vládnoucí třídu.

Sasha’s parents, Semion and Liubo

Sašovi rodiče Semion a Ljubov v nomádském kempu Enel Uri poblíž řeky Agan. Foto: Alexandr Ajpin pro 350.org

Nevydařený obchod

„Komunita Chantů nemůže existovat bez chovu sobů. A sobi nepřežijí bez sobího mechu neboli dutohlávky sobí,“ vysvětluje Saša. V tomto jednoduchém vztahu tkví jádro celého konfliktu. Sašův otec Semion se během svého života musel kvůli těžebním vrtům a s nimi souvisejícím požárům více než pětkrát stěhovat. Jeho rodina byla donucena opustit vlastní půdu. Víckrát už to zažít nechtějí. A navíc ani nemohou.

Naftařská společnost Lukoil West Siberia se pro účely další těžby rozhodla loňského jara postavit silnici, která by vedla poslední nedotknutou částí jejich území. Cesta bezpochyby může zničit už tak značně narušený ekosystém dutohlávky sobí. Vrtná činnost znečistí okolní lesní porost a řeky. Původní mikrokosmos Chantů se stane minulostí. Těžba ropy a její další zpracování navíc neblaze přispívají ke globálním klimatickým změnám, v jejichž důsledku se mohou rozsáhlé lesní požáry objevovat mnohem častěji.

Lukoil sice vlastní potřebnou těžební licenci, podle současných zákonů musí ale získat i souhlas původního obyvatelstva. Smutné je, že ten se dá často vyhandlovat za bednu levné vodky.

Ajpinova rodina se ale rozhodla, že si s Lukoilem dojedná vlastní podmínky. Najali si právníka a za stavbu silnice požadovali odškodné ve výši 150 000 dolarů. Chtěli také závazný slib, že se ropné vrty nebudou nacházet v lokalitách posvátných míst. Reakce Lukoilu byla více než svérázná. Přes noc navezli na pozemek těžební zařízení a pustili se do práce. Zjevně se jim nechtělo utrácet ani za tu vodku.

Fire destroys a Khanty reindeer moss pasture

Oheň ničí rozsáhlé porosty dutohlávky sobí. Foto: Alexandr Ajpin pro 350.org

Původní obyvatelé se probouzejí k činu

Ajpinova rodina není jediná, která odmítá bezohledné těžbě a požárům jen pasivně přihlížet.

Se současnou situací je nespokojeno na 60 místních rodin. Společně proto požádaly o pomoc oblastního ochránce práv.

Sasha Aypin at a protest

Saša Ajpin během symbolického informačního protestu na konferenci organizované původními obyvateli. Záběr z reportáže pro lokální televizní stanici.

Podobné procesy se momentálně řeší i na jiných místech Ruské federace. Prohlášení Greenpeace, pod kterým je podepsáno deset významných organizací zaštiťujících původní obyvatele, říká:

Národy ze Severu nebudou tolerovat barbarské jednání těžařských společností. Jejich činnost devastuje naši zemi. Nevydáme se jim na milost. Požadujeme zákaz těžby ropy v šelfu Severního ledového oceánu. Stejně tak vyzýváme těžební společnosti k pozastavení činnosti v pevninské severní oblasti do doby, než přijmou plnou odpovědnost za škody na životním prostředí, které zde v minulosti napáchaly.

Celý konflikt se díky aktivitě Ajpinovy rodiny a zapojení členů Greenpeace dostal do všeobecného povědomí. Zpráva o rozepři se objevila v ruském národním tisku a přiměla mnoho lidí přemýšlet o tom, jaký je vlastě vztah státu k jeho původním národům, jaká je skutečná cena ropy a kam putují výnosy a jak toto všechno ovlivňuje stabilitu národní ekonomiky. Zatím dal oblastní právní zástupce za pravdu Lukoilu. A dá se jen těžko odhadovat, zda se Sašův sen o eko-etnické turistice a surovinově nezávislém Rusku stane jednoho dne skutečností.

Evidence of wildfires and pollution

Tato fotografie byla pořízena v létě. Listy stromů na Ajpinově pozemku jsou ale vlivem požárů a znečištění hnědé jako na podzim. Foto: Alexandr Ajpin pro 350.org

Nezkrácenou verzi článku včetně ekonomických analýz ruské závislosti na ropě a korporátních útoků na ruské životní prostředí najdete na 350.org.

P.S.: Dobrá zpráva! V době, kdy se tento článek překládal z ruštiny do angličtiny, podpořil guvernér Chantymansijského autonomního okruhu Ajpinův požadavek. Společnost Lukoil oznámila své rozhodnutí i přes ‚nemalé finanční ztráty‘ od plánů upustit. Firma se pokusí najít ‚alternativní možnosti‘ těžby. Není však jisté, zda tyto nové cíle nechají Ajpina klidně spát. Chcete-li Ajpinově rodině pomoci bránit její práva nebo podpořit Sašu v jeho podnikatelských začátcích, kontaktujte nás na e-mailové adrese Yuliya [@] 350.org.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.