Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Budoucnost uprchlíků v táboře Katsikas zůstává nejistá

A partly cloudy afternoon over Katsikas camp. Photo by Cristina del Campo Martín. Used with permission.

Odpolední mraky nad táborem Katsikas. Fotografie od Cristiny del Campo Martínové – použita se svolením

Mohanad sedí na podlaze svého stanu pokryté rohožemi s jednou paží na lůžku poskytnutém armádou. Dlouze potáhne z cigarety. „Neodešli jsme z vlastní vůle. Měli jsme domov, práci, auto.“

Na jeho jízlivém úšklebku jsou patrné měsíce hořkosti a zklamání. „A teď tu čekám. Může to trvat měsíce či dokonce roky mého života. Nevím.“

„To není život, ale pouhé přežívání.“

V naději, že nalezne bezpečné místo, kde by mohl založit rodinu, opustil Mohanad na začátku března svůj domov nedaleko syrského města Homs. Stejně jako stovky tisíc lidí před ním přešel i on Turecko, Středomoří i ostrov Lesbos a nakonec se dostal na pevninskou část Řecka. Dnes je jedním z asi 800 lidí, kteří žijí v uprchlickém táboře Katsikas, jenž se nachází asi šest kilometrů od města Ioánnina v severozápadním Řecku a je spravován armádou. Jedná se o jeden ze čtyřiceti táborů tohoto typu, které se objevily po celé zemi od konce zimy.

Po příjezdu do tábora Katsikas v polovině dubna jsem byl nejprve zasažen kontrastem, který nabízí jeho okolí. Malebné, zasněžené vrcholky se vypínají na horizontu a v popředí se nachází zvlněné zelené podhůří. Tábor je naproti tomu zaprášené moře velkých zubatých skal a řádek po řádku stejně vyhlížejících trojúhelníkových stanů.

Každému velkému stanu byla přiřazena kombinace čísla a písmena. Řádky a oddíly stanů odpovídají etnickým a jazykovým komunitám: Palestinci, Syřané, iráčtí Kurdové, Jezídové, Afgánci, a tak dále. Počasí je v této oblasti velmi proměnlivé. Jednou září slunce z čistého nebe, jindy několik dní nepřetržitě silně prší.

Clothing hangs out to dry between tents in row A. Katsikas, northern Greece. Photo by author.

Prádlo sušené na šňůře mezi dvěma stany v táboře Katsikas na severu Řecka – fotografie pořízena autorem článku

Když María Peñalosa přišla v březnu poprvé do tábora Katsikas, aby v Řecku pracovala jako dobrovolnice, myslela si, že bude v nově zřízeném táboře pomáhat především s distribucí mléka, plen a ostatních produktů základní potřeby. „Když jsme přijeli, bylo nás sedm na 1200 uprchlíků“ vzpomíná. „Všichni trpěli zimou a v táboře nebylo kromě stanů bez koberců zhola nic. Lidé neměli boty, ponožky ani vhodné oblečení. Byla to zoufalá situace.“

Po několika zvláště náročných týdnech se začala tvořit podpůrná síť. Do tábora Katsikas přijelo několik malých neziskových organizací, zvyšoval se počet dobrovolníků a darů v podobě potravin, oblečení a dalších základních potřeb, přicházejících z celé Evropy. S výjimkou malého jádra, které v táboře pobývá dlouhodobě, se počet dobrovolníků pravidelně mění. Obvykle čítá kolem čtyřiceti lidí.

V táboře Katsikas se jim díky kreativitě a houževnatosti podařilo zlepšit každodenní životní podmínky lidí, kteří v něm žijí. Zavedli spravedlivý systém rozdělování oblečení a základních potřeb, organizují jazykové kurzy a večerní filmové projekce, vaří vydatné jídlo, aby doplnili sotva jedlé vojenské příděly s nedostatečnou nutriční hodnotou. Vedle toho též vybudovali společné prostory a sprchové kouty vyhrazené pro ženy. To jsou pouze některé z jejich mnohých iniciativ.

Navzdory těmto snahám zůstávají však životní podmínky v táboře velmi špatné. Stany se rychle promočí, když zaprší. Když je teplé počasí, je v nich naopak nesnesitelné horko. Přenosné toalety jsou velmi nehygienické. Kanalizační systém nefunguje a kaluže stojaté vody se stávají líhništěm hmyzu. Je zde nedostatek společenských prostor pro ženy. Děti, které představují asi jednu třetinu populace tábora, jsou obzvláště náchylné k nemocem a neustále se nudí.

Children play on an improvised swing next to their tent in Katsikas. Photo by Cristina del Campo Martín. Used with permission.

Děti si hrají na improvizované houpačce poblíž svého stanu. Fotografie od Cristiny del Campo Martínové – použita se svolením

Přesto Katsikas není ani zdaleka jedním z nejhorších řeckých táborů, které jsou řízeny armádou. Zprávy o naprosto žalostném stavu mnohých táborů po celé pevninské části Řecka se objevují zejména poté, kdy řecká policie na konci května evakuovala obrovský improvizovaný uprchlický tábor Idomeni a rozptýlila tisíce uprchlíků na jiná oficiální místa.

Během dalšího odpoledne zmiňuje Mohanad ve svém stanu krátký rozhovor, který vedl přes aplikaci WhatsApp s jedním známým ze Sýrie, jenž v současnosti uvízl v zadržovacím středisku na ostrově Chios.

„Myslím, že jsem jedním z těch, kteří měli štěstí.“

Naráží na datum svého příchodu do Řecka, dne 19. března, tedy den před tím, než vstoupila v platnost dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, na jejímž základě se registrační „hot spoty“ na řeckých ostrovech mimo turecké pobřeží staly uzavřenými zadržovacími středisky.

Žádný z vágních slibů a nesmyslně spletitých návrhů se samozřejmě nikdy neuskuteční. Zejména proto, že mnohá z navrhovaných opatření nejsou v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a že myšlenka umožnění bezvízového styku s Evropskou unií do tří měsíců nikdy nebyla na pořadu dne. Dohoda byla očividný politický manévr, jehož cílem bylo snížení tlaku na evropské politické představitele obviňované z toho, že nedělají nic pro vyřešení – či přesněji řečeno zastavení – přílivu uprchlíků z Turecka .

An illustration by a refugee living at Katsikas camp shows the details of his journey to Greece. Photo by Andrew Huang, drawing by Kawa. Used with permission.

Nákres od uprchlíka z tábora Katsikas zobrazuje etapy jeho cesty do Řecka. Fotografie od Andrewa Huanga, kresba od Kawy – použito se svolením

Tato surová politická strategie má vážné lidské důsledky. Jádrem této dohody je pojem, který nepřestává inspirovat migrační politiku v Evropské unii a mimo ni a který zní odrazování. Učiňte nesnesitelným život těch, kteří přicházejí, a ti, kteří ještě nepřišli, dají na radu a zůstanou doma. Pokud ovšem nabídnete bezpečné a důstojné životní podmínky, otevřete tím stavidla. Tento přístup odráží naprosté nepochopení závažnosti situace v oblastech konfliktu a vzdává se jakékoli vázanosti na lidská práva a nejzákladnější soucit.

Během oněch pěti týdnů, které jsem strávil jako dobrovolník v táboře Katsikas, jsem slyšel o životech obětovaných ve městech, které se staly synonymem odporné krutosti a nemilosrdného násilí: Rakka, Mosul, Sinjar, Palmýra, Aleppo. Skutečnost, že někdo uteče z některého z nejnebezpečnějších míst světa, jej dnes odsuzuje k nevyhovujícím životním podmínkám a trvalému stavu nejistoty, který dovádí k šílenství. Právě to je důsledek principu odrazování.

Na konci května oznámil Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, že s řeckou azylovou službou spolupracuje s cílem spustit předběžnou registraci uprchlíků v táborech po celé pevnině, což je nezbytná součást vleklého procesu žádosti o azyl v Řecku nebo jinde v Evropě. Na konci června nikdo z tábora Katsikas ještě nezahájil tento proces. Nejnovější informace nasvědčují, že registrace bude zahájena v polovině července, ovšem oficiální předpovědi jsou už jen zřídka brány vážně. V tomto několikastupňovém procesu, který se pohybuje hlemýždím tempem, jsou uprchlíci z tábora Katsikas pořád v počátečním stadiu. Mnozí ovšem načínají v táboře již čtvrtý měsíc a řecké léto bude ještě parnější. Budou tlačeni až na samou hranici – a za ni. Stejně jako pro ostatních 50 000 uprchlíků, kteří uvízli v Řecku, je i pro ně konec stále v nedohlednu.

A refugee at Katsikas camp takes a throw-in in a game of football on a nearby field. Photo by author.

Jeden z uprchlíků z tábora Katsikas vrací míč do hry při fotbalu na nedalekém poli – fotografie od autora článku

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.