Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Poselství z oblasti nejmarkantnějších dopadů klimatických změn na dalekém severu Evropy

Fotografie byla použita se svolením Moseho Agestama.

Tento text je založen na článku Melanie Mattauchové pro organizaci 350.org, jejímž cílem je vybudovat globální hnutí na ochranu klimatu. Na tomto místě je publikován na základě partnerství s Global Voices.

Původní obyvatelé Laponska žijí v arktických oblastech Švédska, Norska, Finska a Ruska, v nichž jsou klimatické změny nejmarkantnější. Následující příběhy čtyř z nich prozrazují, co pro tyto lidi znamená pojem „klimatická spravedlnost“.

„Jako pastýř sobů je člověk na přírodě velmi závislý.“

Jonas Vannar, pastýř sobů – fotografie od Mose Agestama

Arktida se oproti celosvětovému průměru otepluje dvakrát rychleji. Od roku 1900 se průměrné teploty zvýšily o 3,5 °C. Kvůli záznamům teplot z průběhu minulé zimy začali vědci mluvit o „Arktických vlnách tepla“.

Teplejší a čím dál tím nepředvídatelnější podmínky ohrožují živobytí komunit Sámů.

Změna klimatu představuje obrovskou hrozbu pro soby, kteří s obtížemi nacházejí potravu. V důsledku skutečnosti, že sníh často taje a opět zamrzá, je povrch země zakryt několika vrstvami ledu. V posledních letech proto dochází k hromadnému hladovění sobů.

Tyto problémy zhoršuje vedle rostoucího dřevařského průmyslu i houstnoucí elektroenergetická infrastruktura, protože nově vzniklé větrné a vodní elektrárny stojí na místě přirozených sobích stezek a pastvin. Rozvoj těchto dvou průmyslových odvětví má v Laponsku na živobytí obyvatel obrovský dopad.

Jonas Vannar sdílí své zkušenosti jako tradiční sámský pastýř sobů v níže uvedeném videu. „Jako pastýř sobů je člověk velmi závislý na přírodě. Je to obrovská výzva, která zároveň přináší velkou radost,“ tvrdí.

Poznámka: „Sameby“, přeložené ve videu do angličtiny jako „Saami village“, je ekonomickým sdružením pastevců sobů, kteří sdílejí určitou zeměpisnou oblast. Výraz „Saami village“ má kolonizační podtext, protože pochází ze zákonů pro zemědělce a osadníky, které původním kočovným Sámům uložila švédská vláda.

„Existuje hrozba ‚zeleného kolonialismu‘“

Áslat Holmberg, rybář a politik – fotografie od Mose Agestamama

Počet původních obyvatel, kteří stále rybaří tradičním způsobem, rychle klesá. Áslat Holmberg je jedním z mála mladých lidí, kteří tradiční způsoby stále užívají. Rybaření pro něj bylo klíčem k tomu, aby získal tradiční znalosti a naučil se sámský jazyk.

Toto léto nebude moci lovit v řekách, které jeho rodina k rybolovu odjakživa užívala. Nové předpisy o rybolovu uložené Norskem a Finskem zakazují tradiční sámský rybolov. Přestože zvyky původních obyvatel dávají přednost přírodě před vším ostatním, jsou v současnosti právě tradiční způsoby rybolovu nejvíce omezené.

Áslat vysvětluje, jak tento druh „zeleného kolonialismu“ stále více ztěžuje život a potlačuje tradiční dědictví a kulturu:

„… existuje hrozba ‚zeleného kolonialismu‘, protože rozlehlé oblasti, které často Sámové užívají […], jsou považovány za pouhá prázdná místa, která je třeba využít jiným způsobem.“

„Dochází zde k neustálému vykořisťování přírody“

Anne-Maret Blindová, novinářka – fotografie od Mose Agestama

Přestože samotní původní obyvatele Laponska přispěli ke klimatickým změnám zcela nepatrným podílem, dopady těchto změn pociťují daleko více než zbytek obyvatel planety Země. Přitom by se od nich svět mohl učit, jak se s takovými přírodními krizemi vypořádat.

Anne-Maret Blindová se podělila o to, co ji naučil o sámském způsobu života, jeho hodnotách a perspektivách její dědeček.

„Ve Švédsku zbylo dnes pouze 2 % starých vzrostlých lesů. To je vše, co zbylo,“ tvrdí.

Bolí mě z toho po celém těle a na duši, všude. Pokud o tom budete příliš přemýšlet, budete z toho mít depresi… ale dnes vím, že zde dochází k neustálému vykořisťování přírody.

„Draze zaplatí nejen Sámové“

Sarakka Gaupová, herečka – fotografie od Mose Agestama

Stejně jako u mnoha jiných domorodých obyvatel ohrožuje sámské komunity vykořisťování přírody, rasismus a pravidla uložená kolonialistickými mocenskými strukturami poháněnými touhou po zisku. Klimatické změny, ztráta přírody a vlastní identity jsou považovány za klíčové faktory, které zvyšují míru sebevražd.

Mio Negga a Sarakka Gaupová pořádají turné s hrou, ve kterých se k těmto záležitostem vyslovují. Slouží jakožto ozdravovací kúra, která má vést k lepší budoucnosti. Týká se to ovšem i nás. Mio dodává:

Jde o to, že by vše nemělo být o penězích. Měli bychom se spíše zajímat o to, co po sobě zanecháváme… Draze zaplatí nejen Sámové. Takhle zničíme svoji planetu.

Mio Negga, hudební producent a herec – fotografie od Mose Agestama

A Sarakka vysvětluje:

Stalo se toho již tolik, že to nejde vrátit. Pro mnoho lidí a v mnoha směrech je již příliš pozdě. … Jako mladí lidé doufáme v budoucnost, jde o to věřit, že se věci změní k lepšímu… společnými silami toho můžeme skutečně dosáhnout!

Všechna videa byla natočena a produkována Mosem Agestamem ze společnosti k13 filmproduktion.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.