Polsko si letos připomíná umělce a architekty, kteří se v roce 1963 podíleli na obnově zemětřesením zničeného makedonského hlavního města Skopje

Památník obětem zemětřesení, které otřáslo městem Skopje v roce 1963. Foto: GV, CC BY

Obyvatelé Skopje, hlavního města Makedonie, si každoročně 26. července připomínají výročí zemětřesení z roku 1963 a zároveň vyjadřují vděčnost za všechnu mezinárodní pomoc se znovuvybudováním města. Zemětřesení o síle 6,1 stupňů zničilo většinu města, zahynulo při něm 1 100 obyvatel, dalších 200 000 lidí ztratilo své domovy a tisíce utrpěly těžká zranění. Skopje bylo v té době hlavním městem Socialistické republiky Makedonie, jednoho ze států tvořících tehdejší Jugoslávii.

Přestože byl tehdejší svět vzhledem ke studené válce politicky rozdělen, humanitární pomoc nabídly nejenom státy z jugoslávské federace, ale i ostatní země. Americký prezident John F. Kennedy se osobně rozhodl prolomit oficiální bariéru a urychleně poslat pomoc, zatímco sovětský předseda vlády Nikita Chruščov navštívil ruiny města společně s jugoslávským vůdcem Josipem Brozem Titem. Vyslaní američtí a sovětští vojáci začali brzy spolupracovat na obnově města.

Architekti, technici a stavební dělníci pocházející z různých koutů světa pracovali ruku v ruce pod záštitou Organizace spojených národů na přestavbě pobořeného města ve vzorovou moderní metropoli. Z toho důvodu se městu Skopje přezdívá ‚město mezinárodní solidarity‘. Plán Organizace spojených národů se sice naplnil pouze zčásti, mnoho budov postavených ve stylu brutalismu však ve městě stojí dodnes. Dalším odkazem na mezinárodní pomoc jsou názvy ulic obsahující jména zemí, měst nebo významných jednotlivců, kteří se zasloužili o obnovu města, např. Alžírsko, Mexiko nebo Praha.

Znovuobjevení přínosu polských umělců

Letošní výročí zemětřesení je navíc zvláště připomínáno v Krakově v Polsku, kde je možné zhlédnout výstavu uměleckých děl poskytnutých polskými umělci v době po zemětřesení jako podporu obyvatelům města.

Polsko bylo hlavním přispěvatelem k rekonstrukci, využívajíc při tom zkušenosti z obnovy měst zničených za druhé světové války (např. Varšavy). Přední polští architekti pomáhali vystavět proslulé Muzeum moderního umění a jedna z ulic dodnes nese jméno architekta Adolfa Ciborowského.

V roce 2014 přijel do města Skopje nový velvyslanec, významný polský diplomat Jacek Multanowski se svojí ženou Kingou Nettmann-Multanowskou. Společně hledali stopy po polském dědictví ve městě, přičemž objevili v Muzeu moderního umění unikátní kolekci polských uměleckých děl z 20. století. Díla byla darována městu po zemětřesení jako znak solidarity a během času prakticky zapomenuta. Polský pár poté během svého pobytu postřehl i další kulturní vazby. Tyto objevy posléze vedly k několika veřejným debatám a výstavám a publikování knih či jiných děl. Některé z prací jsou představeny ve snímku „Skopje. The Art of Solidarity“.

V e-mailu pro Global Voices vysvětlují Kinga Nettmann-Multanowska a velvyslanec Jacek Multanowski příčiny, díky kterým byly nalezeny souvislosti mezi oběma zeměmi:

Kinga Nettmann-Multanowska a Jacek Multanowski během svého funkčního období jako polský ambasador. Foto uveřejněno s laskavým svolením

Skopje musí připadat velice povědomá lidem, kteří nějaký čas pobývali ve Varšavě. Zničené město, a přece znovu postavené. Obsahuje stejný mix architektonických stylů, má podobnou strukturu. A kromě toho jsou po městě rozptýleny ostrůvky moderní architektury, kterou jsme my, Poláci, začali objevovat teprve v posledních letech. Poválečná architektura (tzn. po roce 1945) se v Polsku stala módním tématem, přitahujícím zejména mladé lidi, kteří ji přehodnocují. A tak dnes některé budovy, jež byly donedávna ještě opuštěny nebo odsuzovány, začínají být vyzdvihovány jako příklady funkčnosti a elegance. Zažívají teď druhý život a v souvislosti s tím jsou využívány jako kavárny, galerie, centra kultury nebo místa pro aktivity vedení měst.

Zemětřesení, které v roce 1963 zničilo Skopji, dojalo celý svět, včetně Poláků, jejichž ohromný přínos by neměl být zvláště překvapivý. Vždyť teprve 18 let před zemětřesením skončila druhá světová válka, která naprosto zničila polskou Varšavu. Obnova polského hlavního města začala okamžitě, s velkou oddaností a zapálením.

Jsme příliš mladí na to, abychom si pamatovali emoce doprovázející gesta solidarity, jíž prokázali Poláci městu Skopje, ale setkali jsme se s lidmi, kteří nám o tom vyprávěli. V jejich očích byla Skopje kosmopolitním, otevřeným a moderním městem, které přilákalo profesionály z celého světa, což plně odpovídalo duchu, v němž byla po zemětřesení znovu stavěna.

Díky své zkušenosti s Varšavou jsme byli schopní najít tohoto ducha v dnešní Skopji. Polští hrdinové, kteří se zasloužili o rekonstrukci: Adolf Ciborowski (manažer projektu stavebního plánu pod záštitou OSN), „Tygři“ (tým architektů z Varšavy: Wacław Kłyszewski, Jerzy Mokrzyński, a Eugeniusz Wierzbicki; designéři Muzea moderního umění ve Skopji), Stanisław „Agaton“ Jankowski (hlava tzv. „Polservice“ týmu, který vypracoval nový plán města) společně s dalšími umělci, kteří darovali městu svá díla na vyjádření solidarity, dnes už bohužel nežijí. Ale byli to oni, kteří společně s ostatními dali městu Skopje jeho identitu – „město solidarity“, která by ho měla autenticky a přirozeně vystihovat (a vystihuje).

Funkční období velvyslance Multanowského v Makedonii sice skončilo v roce 2018, přesto i nadále společně se svojí rodinou pokračuje v osvětě ohledně této pozoruhodné spojitosti. Výsledkem je výstava, konající se v současné době v Mezinárodním centru kultury v Krakově, nesoucí název Skopje: Město, architektura a umění solidarity. V někdejším polském hlavním městě je formou multimediální výstavy prezentována zapomenutá část polského kulturního dědictví. Výstava je otevřena od 7. července do 20. října roku 2019 a představuje 70 maleb, soch, kreseb a uměleckých tisků. Dále jsou vystaveny fotografie, dokumentární filmy, architektonické modely a městské plány, dodávající výstavě na unikátnosti.

Část výstavy Skopje: Město, architektura a umění solidarity. Foto: Mezinárodní kulturní centrum v Krakově, Meta.mk

Skopje bylo jedním z hlavních měst, zahrnutých v roce 2018 do programu Muzea moderního umění v New Yorku s názvem Towards Concrete Utopia. Jednalo se o výstavu, která zkoumala „unikátní rozmanitost jugoslávské architektury mezi lety 1948–1980 a její specifický, přesto ale multidimenzionální charakter“. Několik budov a projektů vystavených v New Yorku je nyní součástí výstavy v Krakově.

Snaha o návrat k mezinárodnímu odkazu města

Mezi lety 2006 a 2017 se pravicová populistická vláda strany VMRO-DPMNE, vedené premiérem Nikolou Gruevským v současnosti prchajícím před zákonem, pokusila dát Skopji „barokní“ cejch, snažíc se držet tempo se striktním nacionalismem a vizí, jak by mělo současné evropské město vypadat.

Gruevského režim minimalizoval kosmopolitní charakter města, přeměňujíc ho na „město kýče“. Tak byl v různých zahraničních publikacích ohodnocen plán přestavby města s názvem Skopje 2014. V jeho rámci byl dokonce přemístěn památník obětem zemětřesení, který dříve stál v parku v blízkosti městského muzea a nyní se nachází na samotném okraji centra města. Památník měl uvolnit místo novým „barokním“ budovám, které měly dle slov premiéra centrum „zkrášlit“.

Návrat k odkazu Skopje jako mezinárodního města otevřeného světu se stal cílem prodemokratického opozičního hnutí. Aktivisté organizují protesty za záchranu vzhledu významných budov, například Městského obchodního centra, před plánem přestavby do „barokní“ podoby. A je již každoroční tradicí sdílet v den výročí zemětřesení a jeho obnovy na internetu dobové fotografie a informace s hashtagem „Skopje vzpomíná“ (#СкопјеСеСеќава).

Skopje vzpomíná na zemětřesení

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.