Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Barma: Protestující studenti a učitelé odmítají zákon, který podle nich posílí vzdělávací systém z doby junty

Studenti protestují před univerzitou v Dagonu ve městě Rangún. Fotografie ze stránky Konfederace univerzitních studentských odborů na Facebooku.

Studenti protestují před univerzitou v Dagonu ve městě Rangún. Fotografie ze stránky Konfederace univerzitních studentských odborů na Facebooku.

Nový barmský zákon o národním vzdělávání, který byl přijat na konci letošního července a v současné chvíli čeká na schválení ze strany prezidenta, porušuje podle některých studentů, učitelů a organizací občanské společnosti standardy lidských práv.

Části zákona, které jsou považovány za kontroverzní, zahrnují omezení v oblasti zakládání studentských sdružení, centralizaci vzdělávacího systému, důraz na kontrolu ze strany vlády a upozadění výuky o minoritních etnikách a jejich jazycích. Stejně tak je kritizován netransparentní proces tvorby zákona.

Na začátku září zorganizovali studenti protesty a demonstrace proti tomuto zákonu, a to mimo jiné před univerzitami v Mandalaji, Sagaingu a Rangúnu. Ke skupině se později připojilo několik organizací občanské společnosti. Aung Myo Min, ředitel organizace Equality Myanmar (Rovnost Barma), míní, že zákon nesplňuje standardy lidských práv a nedaří se mu začlenit návrhy komunitních organizací. Uvedl:

Při analýze zákona jsme si povšimli, že zahrnuje prvky, které nejsou v souladu s názory komunitních organizací. Jako lidskoprávní aktivista jsem shledal, že je tento zákon z pohledu standardů lidských práv poněkud nedbalý. Z tohoto důvodu zastáváme názor, že je ho potřeba změnit.

Nejnovější vyjádření podpory této kampani přišlo ze strany Federace barmských učitelů, která plánuje přidat se k protestům, pokud zákon nebude parlamentem přepracován. Na své oficiální stránce na Facebooku federace prohlásila:

Dozvěděli jsme se, že studentské spolky po celé zemi jsou odhodlány rozšířit pokojné protesty, pokud úřady vynutí průchod zákona bez ohledu na názory studentů, učitelů a rodičů a odchýlí se tak od demokratických standardů. Plně podporujeme toto odhodlání.

Nandar Phone Myint diskutuje v článku na zpravodajském serveru Irrawaddy Magazine kontroverzní části zákona a vysvětluje, proč byla oživena myšlenka centralizovaného řízení vzdělávacího systému ze strany státu:

Důvod, proč tento zákon o vzdělávání nemůže být pokrokovým, je ten, že byl napsán převážně lidmi, kteří měli velký vliv a hlavní roli ve vzdělávacím systému během vlády junty. Jejich hluboce zakořeněné sklony k centralizovanému rozhodování a zavádění restrikcí se poté odrazily ve znění zákona.

Armáda převzala vládu v roce 1962 a měla nad Barmou absolutní moc po následující tři desetiletí. V roce 2010 proběhly všeobecné volby, vláda je ovšem nadále podporována armádou.

Během éry junty byly univerzity založeny mimo města, aby bylo studentům zabráněno se shromažďovat za účelem pořádání protestů.

Mezitím organizace National Network for Education Reform (NNER, Národní síť pro reformu vzdělávání) – která byla vytvořena v roce 2012 jako nezávislá a různorodá síť univerzitních profesorů, vysokoškolských učitelů, buddhistických mnichů, skupin pro vzdělávání v otázkách menšinových etnik, opozičních skupin, učitelů a studentů – pořádá semináře napříč celou zemí, aby diskutovala o takových reformách vzdělávání, o které by země měla usilovat. Konkrétně tato organizace upozornila na fakt, že zákon o vzdělávání je z podstaty diskriminační vůči studentům se zvláštními potřebami:

Navzdory závazku země implementovat inkluzivní systém vzdělávání pro postižené studenty v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením stanovuje vládou navrhovaný zákon, že postiženým dětem bude vyhrazen oddělený systém výuky v rámci „programu zvláštního vyučování“, jde tedy o formu diskriminace. To musí být změněno.

Toto sdružení navrhlo také vlastní vzdělávací strategii a předložilo ji parlamentu k posouzení. Ve svém prohlášení požaduje mimo jiné, aby byly do školních osnov pro děti z minoritních etnik zahrnuty tři jazyky, a to sice jejich rodná řeč, barmština a angličtina.

Dr. Thein Lwin z organizace NNER také řekl, že studenti musí být v novém vzdělávacím systému podporováni při rozvoji schopnosti kriticky uvažovat:

Studenti potřebují mít možnost aplikovat své životní zkušenosti na poznatky, které se ve škole učí. V současné chvíli neuznává mnoho učitelů odpovědi studentů, pokud se rozcházejí s předepsaným řešením. To studentům brání v rozvoji schopnosti kriticky myslet.

Barma již dlouho čeká na reformu velmi striktního školního systému, který přehlíží kulturu a jazyky jiných etnik a který je také – pro svůj důraz na mechanické učení a memorování – silně kritizován za potlačování kreativity a kritického myšlení.

Série protestů studentů, učitelů, akademiků a skupin občanské společnosti poukazuje na velkou výzvu, která se objevila jako následek po desetiletí udržovaného vzdělávacího systému autoritativního typu, který byl zaveden vojenskou juntou. Stejně tak se v těchto demonstracích odráží neschopnost vlády naslouchat hlasu občanů.

1 komenář

Zapojit se do konverzace

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.