Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Příklad z Bulharska – uprchlíci nemusí být problémem, ale řešením

Refugee children resettled in Bulgaria after the Balkan Wars. Photo: Wikipedia, Public Domain.

V době balkánských válek se v roce 1913 v Bulharsku usadili řečtí váleční uprchlíci. Mnozí současní Bulhaři jsou přímými potomky uprchlíků, kteří se v průběhu dvou minulých století úspěšně integrovali do bulharské společnosti. Foto: Wikipedia.

Lidé prchající před válkami a pronásledováním v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a v dalších zemích stále využívají tzv. Balkánskou cestu přes Turecko do Maďarska a doufají v nalezení lepšího života v zemích západní Evropy. Některé země je však nevítají přátelsky. Většina pravicových politiků využívá uprchlíky k zastrašování voličů, a někde jsou dokonce záminkou pro polovojenské akce.

Pokud se s tímto přístupem neztotožňujete, přidáváme další důvod, proč nesouhlasit.

Balkánští investigativní reportéři (BIRN) nedávno zveřejnili reportáž o muži, která ukazuje, jak uprchlíci mohou vyřešit problémy – v tomto případě nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

„Zpracovatelský průmysl postrádá v Bulharsku v současné době až 50 000 pracovníků. Základní podmínkou pro zaměstnance je ovládat kromě mateřského jazyka ještě další řeč, protože bulharské firmy nabízejí služby do celého světa,“ vysvětluje v reportáži Vasil Velichov, majitel společnosti Sensika, která sídlí v Sofii.

Vzdělaní uprchlíci, jako je 33letý Elias Sulaiman, novinář a profesor literatury ze Sýrie, pomáhají takové problémy vyřešit. Do Bulharska přišel v roce 2013 se záměrem dostat se do Německa nebo Švédska, ale postupem času začal jako dobrovolník pomáhat ostatním uprchlíkům a dozvěděl se o tom, že v Bulharsku je aktuálně mnoho pracovních příležitostí v oblasti rostoucího IT průmyslu. V současné době pracuje pro jednu outsourcingovou společnost a podařilo se mu založit se svou bulharskou ženou vlastní rodinu. Základem jeho úspěchu byla znalost rodné arabštiny a dále španělštiny.

Podnikatelskému sektoru v Bulharsku se podařilo vládu přesvědčit o tom, aby zjednodušila řízení pro získání „modré evropské karty“ – tedy pracovního povolení pro neevropské odborníky. Nicméně Sulaimanův případ je zatím poměrně výjimečný, protože vláda nemá o populaci uprchlíků dostatek informací.

Refugee family arriving in Europe. Foto: Mezinárodní společenství Červeného kříže a Červeného půlměsíce CC BY-NC-ND.

Irácká rodina, která dorazila do Evropy. Foto: Mezinárodní společenství Červeného kříže a Červeného půlměsíce, CC BY-NC-ND.

Nedostatek pracovníků se netýká pouze Bulharska – nebo se případně v jiných zemích stane problémem v budoucnu. Většina evropských zemí včetně států mimo EU má stárnoucí populaci, a pokud se něco nezmění, bude v blízké budoucnosti potřeba zaplnit mnoho pracovních míst.

Samo Bulharsko nedávno zažilo odliv svých vlastních občanů. Několik let potom, co se Bulharsko stalo členem EU, opustilo zemi mnoho pracovníků a zamířili za tučnějšími výdělky do bohatších zemí Evropské unie. Bulhaři odešli pracovat například do Velké Británie sklízet jahody a brambory nebo do Řecka jako hotelový personál. V té době si místní lidé často stěžovali na to, že mladí a ženy jsou pryč.

„Neinvestovat do uprchlíků je promarněnou příležitostí“

Bohužel se však k uprchlíkům nepřistupuje vždy tak, že by mohli být přínosnými členy společnosti.

Tón Bratislavské deklarace ze 16. září přijaté představiteli 27 členských zemí EU (bez Velké Británie) připomíná spíš válečný stav než humanitární krizi. Je v ní například uvedeno: „dnes se několik členských států zavázalo okamžitě poskytnout podporu a zesílit ochranu bulharsko-turecké hranice a nadále podporovat státy na frontové linii“ (zdůrazněno autorem).

Uprchlíci a další migranti jsou i nadále vystavováni špatnému zacházení. Magazín Politico.com upozornil na to, že maďarské organizace zabývající se lidskými právy vyjádřily obavy z toho, že je mezinárodní společenství slepé k častému zneužívání pravomocí na maďarských hranicích.

Maďarsko „vymlátí z těchto lidí duši a pak je pošle zpátky do Srbska“.

Evropa už v minulém století uprchlické krize zažila. Vlády však často i přes morální povinnosti nereagovaly s empatií. Mnoha zemí, do kterých současná Balkánská cesta zasahuje, se krize dotýkaly přímo. Po balkánských válkách, 1. světové válce, holokaustu, Maďarské revoluci v roce 1956 a etnických čistkách v 90. letech v bývalé Jugoslávii odtud buď lidé prchali, nebo byly pro uprchlíky cílovými zeměmi.

„…historie nakonec stojí na straně těch, kteří uprchlíkům pomáhají, a ne těch, kteří je ponižují.“

Schovali byste žida před nacisty?

Tento týden budou politické špičky světa jednat o uprchlické krizi. Měli bychom si při této příležitosti vzpomenout na hrdiny z 30. a 40. let minulého století.

Historie také v řadě případů ukázala, že chybné byrokratické přístupy mohou zapříčinit otevřený rasismus a fanatismus a způsobit tak lidem utrpení. Mnoho lidí, kteří v průběhu výše uvedených historických událostí páchali bezpráví, později tvrdilo, že pouze slepě plnili příkazy a řídili se „zákony“.

Centrum právní pomoci „Hlas v Bulharsku“ vydalo zprávu o svých zjištěních ohledně právních a humanitárních aspektů zadržování více než 30 000 migrantů a žadatelů o azyl v roce 2015 a přes 5 000 za prvních pět měsíců v roce 2016. Většina zadržených pocházela ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Zadržování uprchlíků v Bulharsku, celá zpráva ke stažení. Můžete také navštívit webovou stránku: detainedinbg.com/home/

Zpráva potvrdila, že „zadržení je ve většině případů běžným způsobem řešení zvýšeného přílivu migrantů, a ne výsledkem individuálního posouzení jednotlivých případů a opatřením, ke kterému by se přistoupilo pouze tehdy, pokud by měl být jedinec ze země vyhoštěn“.

Dále reportéři vyjádřili znepokojení nad přístupem k mladistvým bez doprovodu a nad korupčními praktikami během zadržení.

Změna nepřátelského postoje a smýšlení by mohla být prospěšná jak pro migranty, tak pro hostitelské země.

V roce 2014 hovořila Melissa Flemingová z agentury pro uprchlíky při OSN v rámci TED přednášky o tom, že je potřeba uprchlíkům pomoci jejich životy znovu vybudovat, a ne jim pouze umožnit přežít.

Neinvestovat do uprchlíků znamená naprosto promarnit příležitost. Pokud je necháme opuštěné, hrozí jim vykořisťování a zneužívání. Nechat je bez vzdělání a kvalifikace, to znamená o několik let zpozdit návrat míru a prosperity v jejich zemi. […]  Oběti války mohou být klíčem k udržení míru a právě uprchlíci mohou zastavit koloběh násilí.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.