Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Koronavirový příběh z Global Voices jako soutěžní text české překladatelské soutěže

Jan Faber moderuje on-line vyhlášení vítězů překladatelské soutěže pro zahraniční studenty češtiny. Zdroj: YouTube video.

Již druhý rok po sobě byl jako soutěžní text mezinárodního překladatelského klání pro zahraniční studenty češtiny vybrán článek z Global Voices. Překladatelskou soutěž pořádají Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP) a Generální ředitelství pro překlady Evropské komise (DGT).

Poprvé byl portál Global Voices (GV) vybrán jako zdroj soutěžního textu v roce 2019. Ve 4. ročníku soutěže tehdy pořadatelé sáhli po článku reportéra GV Dércia Tsandzany z roku 2018, který přináší příběh první ryze ženské letecké posádky v dějinách Mosambiku.

Soutěžící ze Slovinska, která se v uplynulém roce umístila na stupních vítězů, pro GV uvedla:

Češtinu jsem si na své univerzitě v Lublani jako poměrně neobvyklý jazyk vybrala proto, že jsem byla fanynkou české literatury: Dobrý voják Švejk, ale také Kundera a Hrabal. Soutěže jsem se účastnila i loni a překládali jsme Červenou karkulku, takže jsem určitě neočekávala text o Mosambiku!

Letos si organizátoři soutěže vybrali článek ze serveru Meta.mk, což je zpravodajský server, který patří partnerské organizaci GV – nadaci Metamorphosis* ze Severní Makedonie.

Soutěžní článek pojednává o tom, jak moldavská pop-rocková skupina předělala během pandemie COVID-19 svou píseň ze soutěže Eurovize 2017 ke vzdělávacím účelům.

Vítězi letošního ročníku jsou Gergana Dragoeva z Bulharska, Michał Patycki z Polska a Natalia Khonskaya z Běloruska. 

Global Voices se zeptaly Jana Fabera, pracovníka místní kanceláře DGT v Praze a koordinátora soutěže, jak soutěž probíhala v roce 2020.

Filip Noubel (FN): Kolik se do soutěže přihlásilo účastníků, z jakých zemí, a z jakých jazyků překládali?

Jan Faber (JF): Pokud jde o statistiky, letošní pátý ročník byl skutečně rekordní. Přihlásilo se nám celkem 20 pracovišť ze 14 zemí (Čína, Argentina, Jižní Korea, Egypt, Japonsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Severní Makedonie, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Francie, Itálie). Studenti, kterých se zúčastnilo 75, překládali z 18 jazyků (korejština, bulharština, slovinština, maďarština, italština, makedonština, srbština, francouzština, arabština, ruština, ukrajinština, běloruština, španělština, čínština, polština, japonština, angličtina a chorvatština).

FN: Letos jste vybrali příběh, který se týkal Evropy, ale také koronaviru. Proč jste vybrali zrovna tento článek? Jak pandemie ovlivnila organizační záležitosti, účast v soutěži a vyhlášení vítězů?

JF: Článek se nám líbil jednak proto, že byl aktuální, byl o solidaritě a o hudbě. A také přirozeně proto, že byl o jazycích – vždyť písničku, o které článek pojednává, zpívají interpreti ve dvou jazycích a navíc má anglické titulky. Také svou délkou a stylem odpovídal požadavkům na soutěžní text. Tedy slovy překladatelského nástroje Trados: „Perfect Match“.

Účast v soutěži byla vyšší než loni, asi díky tomu, že se hodně věcí rušilo bez náhrady, což my jsme nechtěli. Bylo to samozřejmě náročnější organizačně – příspěvky během slavnostního vyhlášení musely buď proběhnout online, nebo být nahrané předem. Složité je také zasílání cen a diplomů, které by si normálně studenti převzali osobně.

FN: Proč se podle vás lidé z tolika míst na světě, od ČR mnohdy hodně vzdálených, rozhodli věnovat tolik času a energie učení jazyka, který je považován za velmi složitý a kterým mluví 10 milionů lidí v jedné jediné zemi?

JF: Důvody, které lidi vedou k tomu, aby se rozhodli pro studium „malého, vzdáleného, exotického jazyka“ bývají různé. Často jde o rodinnou historii, zamilovanost – ať už do osoby české národnosti nebo do české kultury, historie nebo sportu či třeba hudby. Znám případ studenta, kterého ke studiu přivedla písnička Ivana Mládka Jožin z Bažin, a dnes je z něj nadějný maďarský bohemista.

FN: Jaké jsou typické chyby, kterých se zahraniční studenti češtiny při překládaní do češtiny dopouštějí?

JF: Mezi typické chyby patří „nečeský“ slovosled, který je ve srovnání s jinými evropskými jazyky poměrně volný. Také samozřejmě dělají problémy koncovky, i když zrovna v soutěžních překladech mnoho chyb v koncovkách nebylo. A pak samozřejmě někdy až přílišná doslovnost, hlavně ustálená slovní spojení a předložkové vazby dělají problémy.

FN: Vy sám jste překladatel. Co si myslíte o budoucnosti odborného překladu? Jak se podle vás bude v příštích pěti letech vyvíjet vztah mezi překladateli a umělou inteligencí?

JF Odborný překlad čeká další technologizace, nicméně si myslím, že stroje překladatele nenahradí. Spíše ulehčí a urychlí jejich práci. Strojový překlad se však nehodí na všechny typy textu. Navíc neupravený strojový překlad není okamžitě použitelný a vyžaduje důkladnou redakci zkušeného překladatele. Myslím si, že se dobrý překladatel bez výborné znalosti zdrojového a cílového jazyka neobejde ani v budoucnu – bez ohledu na pokrok v oblasti strojového překladu, který, a tady si troufnu hrát na proroka, nikdy nebude překládat stejně kvalitně jako překladatel z masa a kostí.

Navštivte zvláštní sekci Global Voices věnovanou globálnímu dopadu COVID-19.
* Nadace Metamorphosis se zaměřuje na inovativní využití digitálních technologií při podpoře demokracie a plurality medií.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.